Časté potíže dospělých žen |
Je období v životě ženy, kdy dochází k postupnému vyhasínání činnosti vaječníků a produkce pohlavních hormonů. Ženské tělo je nastaveno na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů. Když se sníží jejich produkce, a vznikne tak jejich nedostatek, začíná přechod, nebo-li klimaktérium. K poklesu hormonů nedochází rovnoměrně, což se projevuje pestrými tělesnými i duševními příznaky. Mezi první známky patří poruchy menstruačního cyklu-nepravidelnosti jak v délce trvání, tak intenzitě krvácení.
Menopauza = poslední menstruace
Perimenopauza = období zhruba jednoho roku před a po menopauze
Premenopauza = období od prvních příznaků klimakteria do menopauzy
Postmenopauza = období po 12 měsících po menopauze
Pohlavní hormony jsou tvořeny především ve vaječnících. V první polovině menstruačního cyklu folikul (obal vajička) tvoří estrogeny. Po prasknutí folikulu a uvolnění vajička se z něj stává žluté tělísko produkující progesteron.
Estrogeny – v pubertě hrají roli při utváření druhotných pohlavních znaků
Progesteron – vytváří změnu bazální teploty ve druhé polovině cyklu.
Androgeny – mužské pohlavní hormony, které jsou přítomné i v ženském organismu
Klimakterický syndrom je soubor příznaků, které vznikají při vyhasínající činnosti vaječníků. K nejčastejším patří:
Chybění estrogenů se na ženském těle projeví jako kožní příznaky – kůže je tenčí, rychleji se tvoří vrásky. Začínají růst chloupky v obličeji – ženský knírek. Je to z relativního nadbytku mužských pohlavních hormonů, které se normálně tvoří. Pohlavní styk může provázet bolest, jelikož poševní sliznice je tenší a sušší. Ochablost močového měchýře a svalů pánevního dna může vést k samovolnému úniku moči. Kromě těchto potíží nedostatek estrogenů může vést k řídnutí kostí, ženy jsou více ohroženy vznikem srdečního infarktu nebo mrtvicí.
Terapie je možností volby.
Hormonální substituční léčba má své výhody i rizika. Terapie navozuje stav jako pžed klimaktériem a udržuje kvalitu života, na kterou byla žena zvyklá. Odstraňuje potíže jako návaly, nepravidelné krvácení, spánkové poruchy, ztrátu kostní hmoty, problémy s pokožkou a sliznicemi. Tato léčba bývá obvykle velmi dobře snášena, ale mohou se objevit i nežádoucí účinky jako nevolnost, napětí v prsou, bolesti hlavy. Ty však v průběhu prvních měsíců užívání samy vymizí. Před předpisem přípravku je nutné gynekologické vyšetření, aby se lékař ujistil, že neexistují žádné rizikové faktory, které znemožňují užívání hormonů. Absolutní kontraidikací předpisu těchto medikamentů je akutní jaterní onemocnění, sklon k tvorbě krevních sraženin, hormonálně závislý nádor a krvácení z dělohy nejasného původu. Nutno brát také na zřetel kuřáctví, obezitu, srdeční onemocnění.
Je slizniční výrůstek, který může růst ze slisnice dutiny děložní nebo ze sliznice kanálu hrdla děložního. Polypy jsou většinou nezhoubné, ale vždy se posílají na histologické vyšetření, aby se vyloučilo jejich eventuální zhoubné bujení. Polypy dutiny děložní se nejčastěji projevují nepravidelným krvácením mimo menstruační cyklus, ale nemusí být původcem žádných obtíží. U žen v reprodukčním období mohou způsobovat neplodnost. Podezření na polyp vyslovíme často při ultrazvukovém vyšetření, a to těsně po menses, či při preventivním vyšetření. Polypy se většinou odstraňují v celkové anestézii. Nejčastějším zákrokem je hysteroskopie, kdy se dodutiny děložní zasune nástroj s kamerou a pod kontrolou zraku se polyp speciálními nástroji odstraní. Druhou metodou je kyretáž. Drbné polypy hrdla děložního může gynekolog bez narkózy odstranit přímo v ambulanci. Důležité jsou pak pravidelné kontroly u lékaře, jelikož polypy se mohou tvořit opakovaně.
Jedná se o nezhoubné nádory, které vyrůstají z hladké svaloviny děložní stěny. Jsou nejčastějším gynekologickým nádorem a jedním z nejčastějších ženských onemocnění vůbec. Vyskytují se u 30 – 40% žen mezi 30 a 50 rokem věku. Příčina vzniku myomů je dosud nejasná, předpokládá se působení řady faktorů genetických, hormonálních, civilizačních i reprodukčních. Myomy nepostihují dívky před nástupem menstruace. Myomy mohou být ojedinělé nebo mnohočetné, mohou vycházet z děložního těla, ale i z hrdla. Velikostně mohou být drobné, ale také mohou dorůstat do větších průměrů až několik desítek centimetrů. Většina žen majících myomy je zpočátku bezpříznaková. S růstem velikosti a s blížícím se přechodem příznaky přibývají. Po přechodu se velmi často myomy zmenšují. Nejčastějšími příznaky jsou poruchy menstruačního cyklu, a to – nadměrné krvácení, prodloužená délka menstruace. V důsledku větších krevních ztrát vzniká chudokrevnost. Také se mohou objevit bolesti v oblasti malé pánve, bolestivá menstruace či bolesti při pohlavním styku. Někdy také může vzniknout akutní bolest v břiše – při přetočení a zaškrcení stopky myomu, nebo při nekróze myomu. K nespecifickým příznakům patří časté močení, zácpa, tlak v podbřišku a pocit jeho prosáknutí. Myomy způsobují také neplodnost. Diagnóza se dějě na základě anamnézy, gynekolgického avyšetření a potvrzení ultrazvukem. V nejasných situacích využíváme ještě magnetickou rezonanci či CT. Léčba závisí na věku pacientky, obtížích, reprodukčním období. Někdy vyčkáváme a pravidelně ženu sedujeme. Toto je vhodné u žen bez příznaků a s malou velikostí myomu. Symptomatická léčba je podávána při pánevní bolesti nebo bolestivé menstruaci. Hormonálních preparátů užíváme při krvácivých projevech. Léky s obsahem železa při chudokrevnosti. Další možností jsou operační zákroky, kdy se odstraní celá děloha nebo jen myom. Je možné také provést okluzi děložních artérií, konkrétně větví vyživujících myom.